II. česká reálka - stavba budovy  v důležitých datech

19. října 1903             bylo rozhodnuto o umístění školy na Mikulášském náměstí

30. září 1906               byla sepsána mezi městem a školskou správou smlouva

21. září 1908               po značných průtazích byl schválen stavební program a zaslán autorům: Havlíčkovi a Kříženeckému

srpen 1909                 návrh v měřítku 1 : 200 předložen městské radě; pozemky byly   městem zakoupeny za 248.238,- K

15. července 1910     po téměř jednom roce program schválilo ministerstvo školství, ovšem návrh se nelíbil a byly požadovány takové úpravy, které v podstatě znamenaly začít znovu. Prof. Kříženecký si vymohl při příležitosti svého pobytu ve Vídni slyšení a po té byly domluveny pouze některé úpravy

11. listopadu 1910      upravené náčrty znovu předloženy městské radě

15. prosince 1910       intervenuje starosta JUDr. Peták ve Vídni a žádá aby nebylo činěno dalších průtahů

březen 1911                stavební úřad vypracovává rozpočty - prací pověřen architekt Josef Farkač

konec února 1912      rozpočty dohotoveny (kronika ústavu se zmiňuje o zdržování ze strany projektantů, kteří podklady nedodávali úplné a navíc to bylo nesoustavně)

                                    s protahováním prací na rozpočtu souvisel i nárůst ceny, který činil od roku 1909 do roku 1912 celých 299.542,- K, z toho 203.427,- K jenom na učebnovém křídle s kaplí

23. dubna 1912           bylo vloženo 530.000,- K na konto stavby a vypsán konkurz na dodavatele v době 14.5. - 8.6.1912

ačkoliv změna původních náčrtků poslaná do Vídně se nevrátila, rozhodla se tentokrát městská rada stavět bez dalšího čekání a bez schválení

12. června 1912         stavitelské práce  zadány firmě Františka Němce s lhůtou 1.11. 1913

13. až 19. července    konala firma přípravné práce

19. července 1912        se začaly kopat základy

11. srpna                    se začaly vyzdívat základy pro tělocvičnu a křídla odborných  učeben, přičemž se postupovalo ke středu

                                   Práce pokračovaly, díky mírné zimě 1912-1913 se mohlo pracovat bez dlouhého přerušení

do konce srpna 1913 stavba byla úplně pod střechou a kopala se studna na pitnou vodu

15. prosince 1913         kolaudace

                                   pokračovalo vnitřní vybavování

                                   státní dodávky na vnitřní vybavení činily 1.397,80 K

13.-17.února 1914      proběhlo vlastní stěhování ústavu; ještě byly povoleny dva volné dny 20. a 21. února

v neděli

22. února 1914             byla nová školní budova slavnostně vysvěcena a pondělkem 23. února začalo řádné vyučování.

Zatímco stavebně zůstala budova v podstatě beze změn,  její jednotlivé místnosti měly minulost bohatší. Na příklad : z obydlí pana ředitele se za druhé světové války stala ošetřovna se dvěma lůžkovými pokoji; ze sálu pak v roce 1952 krajská loutková scéna se 316 místy v parteru a 56 na galerii. Pomocí tesařské konstrukce byla zde dokonce zřízena elevace  o jeden a čtvrt metru. Zdá se však, že neměla dlouhého trvání - ve stavebním archivu je dokument o zrušení v roce 1955. Zmíněná obytná část se pak v roce 1953 proměnila na školní družinu (projektoval ing. arch. Svatopluk Janke)

Velkou rekonstrukci pak prodělala celá budova  v roce 1973, kdy bylo posíleno ústřední vytápění dodatkovými topidly na plyn  a na  kompletní plynové topení se přešlo v roce 1996. Pravděpodobně příjemným důsledkem pak byla přestavba původní  uhelny na posilovnu (projektoval ing.arch. Jiří Kantner)

Zajímavosti o vybavení školy:

Původní kapacita činila 520 žáků.

Všechny třídy byly v přední části vybaveny stupínky, někdy i dvojitými.

Ve všech místnostech byla umístěna plivátka, dnes již zapomenutý předmět interiérového vybavení. Na chodbách bývaly fontánky s pitnou vodou.

Tělocvična  byla od počátku osazena tímto tělocvičným nářadím:

kolovadlo se dvěma kladkostroji k vytahování zavěšeného náčiní

po čtyřech kruzích, hrazdách, žebřících, šplhacích lanech svislých a šplhacích lanech šikmých

3 koně, 2 kozy, 4 švédské lavičky, 11 ribstolů, dvoje bradla a 4 odrazové můstky

pro cvičení na hřišti byly k dispozici stojany na skok vysoký i skok o tyči, k tomu i samotné tyče, bambusové tyče k házení (jde zřejmě o cosi jako oštěp)

nechyběly ani pálky ke hře "americký pasák", či končíře k šermu, volejbalová síť,

100 kusů neboli 50 párů kuželů a 3x 30 činek různých hmotností.

Kaple: byla vybavena oltářem se sochou Jana Křtitele a měla poměrně bohaté vybavení bohoslužebnými předměty a rouchy (u těch je v inventárním seznamu poznámka o dodavateli  - Trestnice v Řepích). Zvonek byl opravdovým kovovým zvonem a byl dodán známou plzeňskou  firmou Perner.

V roce 1918 po vzniku Československa bohoslužby v kapli skončily, kaple se proměnila na aulu a její zařízení bylo zapůjčeno do smečenského zámku ve středočeském kraji poblíž  Kladna. Výjimkou byly kaditelnice, kropenka, skleněné konvičky a skleněná rytá abluce (nádobka na omývání) se staly učebními pomůckami pro kreslení.

Školní budova byla vystavěna nákladem města Plzně a to včetně příslušenství, kterým se rozumí hřiště, botanická zahrada a dvorek.

Celkový náklad byl vyčíslen na 802.969,32 K

z toho zednické práce činily téměř jednu polovinu (353.160,39 K)

Ing.arch. A. Hostičková

Autorka pracuje na Magistrátu města Plzně, Útvar koncepce  a rozvoje města Plzně .